Ransomware - Co to je, jak funguje a jak se chránit

Ransomware je jednou z nejnebezpečnějších hrozeb v kybernetickém prostoru, která může způsobit nejen obrovské finanční ztráty, ale také zničit reputaci společnosti nebo osobní údaje uživatele. Tento typ škodlivého softwaru vyžaduje výkupné výměnou za obnovení přístupu k zablokovaným datům nebo systémům. Útoky ransomwaru jsou stále sofistikovanější a kyberzločinci používají novější techniky k efektivnímu šifrování dat a vymáhání peněz od obětí. V tomto článku vysvětlíme, co je ransomware, jak tento typ škodlivého softwaru funguje a jaké kroky podniknout, abyste se před ním ochránili.

V tomto článku se dozvíte o:

• Co je ransomware a jak funguje

• Jaká rizika jsou spojena s útoky ransomwaru

• Co dělat, pokud se stanete obětí útoku ransomwaru

• Jak se chránit před ransomwarem

• Příklady útoků ransomwaru v Polsku

Ransomware – Definice

Ransomware – co to je? Je to škodlivý software, jehož hlavním účelem je zašifrovat uživatelská data nebo zablokovat přístup k systému a požadovat výkupné za jejich obnovení. Termín "ransomware" pochází z anglického slova "ransom" (výkupné). O co jde u ransomwaru? Po infekci se počítač, server nebo jiné zařízení stane nepoužitelným a uživatel obdrží zprávu o nutnosti zaplatit určitou částku, obvykle v kryptoměnách, aby znovu získal přístup ke svým datům.

Je ransomware malware?

Ano, ransomware je typem malwaru neboli škodlivého softwaru (více si o tom můžete přečíst v článku na blogu Sapsan: Malware – stále chytřejší hrozba. Jak ho rozpoznat a odstranit). Podobně jako jiné typy malwaru (např. viry, trojské koně, červi) je ransomware navržen k získání neoprávněného přístupu k systému, poškození dat nebo vymáhání peněz od oběti. Ransomware se však vyznačuje tím, že jeho hlavním cílem je zašifrovat data a vynutit si platbu výkupného. To z něj činí obzvláště nebezpečnou variantu malwaru, protože může vést ke ztrátě kritických dat, která nelze vždy obnovit.

Útok ransomwaru – následky

Jaká rizika jsou spojena s infekcí ransomwaru? Bohužel, infekce ransomwarem přináší vážné následky, které mohou postihnout jak jednotlivce, tak společnosti. Mezi nejdůležitější hrozby patří:

• Ztráta dat – zašifrované soubory mohou být navždy ztraceny, pokud nebyla předem vytvořena záloha.

• Vymáhání výkupného – kyberzločinci mohou požadovat výkupné, a zaplacení nezaručuje, že data budou obnovena.

• Ztráta reputace – pro společnosti může ztráta zákaznických dat nebo finančních údajů vést k vážným právním a ekonomickým důsledkům.

• Převzetí kontroly nad systémem – v některých útocích ransomwaru mohou hackeři převzít kontrolu nad zařízením a využít ho k dalším útokům.

Jak ransomware útočí?

Ransomware útočí různými způsoby, ale vždy má za cíl zablokovat přístup k datům nebo systémům a vynutit si výkupné za jejich obnovení. Jednou z nejčastějších metod je phishing, který zahrnuje zasílání e-mailů s infikovanými přílohami nebo odkazy vedoucími na škodlivé stránky, které spustí ransomware. Malware se často šíří prostřednictvím e-mailových příloh, které po otevření spustí makra nebo skripty infikující počítač. Další metodou je využívání zranitelností v softwaru, který nebyl aktualizován, a také takzvané "drive-by downloads", které automaticky stahují škodlivý software při návštěvě nebezpečných webových stránek. Ransomware může také infikovat zařízení prostřednictvím externích médií, jako jsou USB disky, a vzdáleně útočit na počítače a servery pomocí nezabezpečených připojení. V pokročilejších útocích se může ransomware šířit sám prostřednictvím sítě pomocí červů, které infikují další zařízení v organizaci.

Co dělat, pokud se stanete obětí útoku ransomwaru?

• Okamžitě odpojte zařízení od sítě – abyste zabránili šíření infekce, odpojte infikovaný počítač co nejdříve od sítě (jak Wi-Fi, tak kabelové) a také od všech připojených datových úložišť. Někdy na internetu můžete najít rady o spuštění systému v nouzovém režimu a jeho skenování antivirovým programem. V případě útoku ransomwaru je však takový krok často neúčinný, protože pokud byl disk zašifrován, systém se v nouzovém režimu nespustí a obnovení dat bude vyžadovat pokročilejší metody.

• Zachovejte klid a nepodnikejte ukvapené kroky – víme, že to může být těžké, ale opravdu se snažte ovládat své emoce, nadechněte se a vydechněte. Kyberzločinci často používají zastrašovací taktiky a zobrazují na obrazovce požadavek na výkupné. Nepanikařte – nedělejte ukvapená rozhodnutí a nesnažte se odstranit ransomware sami bez konzultace s odborníky.

• Kontaktujte specialisty na kybernetickou bezpečnost – nahlaste incident společnosti specializující se na reakci na útoky ransomwaru. Odborníci posoudí situaci a navrhnou nejlepší postup.

• Zhodnoťte hodnotu dat a možné akce – pokud data na infikovaném počítači nejsou důležitá a máte zálohu, je nejlepší provést kompletní přeinstalaci systému a formátování všech disků a úložných zařízení. Pokud jsou však data cenná a záloha neexistuje, postupujte podle pokynů specialistů na kybernetickou bezpečnost.

• Možnost zaplacení výkupného je krajním řešením – v extrémních případech, kdy neexistuje jiný způsob, jak obnovit data, se společnosti rozhodnou zaplatit výkupné. Takové rozhodnutí by však mělo být učiněno pouze pod dohledem odborníků, protože neexistuje žádná záruka, že kyberzločinci skutečně poskytnou dešifrovací klíč.

Ochrana proti ransomwaru

Nejúčinnější metodou obrany proti ransomwaru je prevence. Nejdůležitější je pravidelně vytvářet zálohy dat, které by měly být uloženy nejen v cloudu, ale také na offline médiích, izolovaných od hlavního systému.

Kromě toho stojí za to používat:

• Pravidelné aktualizace systému a softwaru – proč? Protože kyberzločinci často využívají zranitelnosti v zastaralém softwaru k infikování systému ransomwarem. Pravidelné aktualizace minimalizují toto riziko tím, že odstraňují známé zranitelnosti.

• Dvoufaktorovou autentizaci (2FA) – i když 2FA přímo nechrání proti ransomwaru, může zabránit phishingovým útokům, které často vedou k infekcím. Na rozdíl od SMS kódů, YubiKey – fyzický bezpečnostní klíč – je odolný vůči těmto typům hrozeb, protože nemůže být vzdáleně zachycen.

• Vzdělávání a povědomí o hrozbách – pochopení způsobu fungování hackerů je jedním z nejlepších způsobů, jak se chránit před kybernetickými útoky. Rubber Ducky – zařízení, které vypadá jako běžný USB disk, ale může zavést škodlivý kód – perfektně ukazuje, jak snadno se můžete stát obětí manipulace. Školení o kybernetické bezpečnosti by mělo zaměstnancům připomínat, že by nikdy neměli připojovat neznámá USB zařízení a měli by zůstat obezřetní. Mezitím, Flipper Zero, všestranné zařízení používané k testování bezpečnosti různých systémů, může pomoci analyzovat zranitelnost vůči útokům, jak u elektronických zařízení, tak u síťových připojení. Je to vynikající nástroj pro učení se o tom, jak může malware využívat slabá místa systémů, a také jak správně zabezpečit zařízení proti takovým útokům.

• Pokročilý antivirový software – v podnikovém prostředí stojí za to používat firemní antivirová řešení, která nabízejí lepší ochranu než standardní verze pro jednotlivé uživatele. Profesionální systémy detekují hrozby rychleji a jsou aktualizovány častěji, což významně zvyšuje účinnost ochrany.

• Segmentace sítě – ve společnostech je obzvláště důležité oddělit kritické systémy od zbytku IT infrastruktury. Omezení přístupu k nejdůležitějším zdrojům může v případě infekce zabránit šíření ransomwaru.

Ransomware – příklady

Některé kampaně ransomwaru zanechaly jasnou stopu ve světě kybernetické bezpečnosti. Mezi nejznámější patří:

• WannaCry – globální útok v roce 2017, který využil zranitelnost v systému Windows a zašifroval stovky tisíc počítačů.

• Ryuk – ransomware používaný při útocích na velké podniky a veřejné instituce, často požadující vysoké výkupné.

• Locky – jeden z prvních nebezpečných ransomwarů, který se šířil prostřednictvím infikovaných e-mailů.

• Petya/NotPetya – ransomware, který nejen šifroval soubory, ale také ničil celý systém, což znemožňovalo jeho obnovení.

Polsko bohužel není ušetřeno takových útoků a jejich důsledky ukazují, jak může škodlivý software obrátit život institucí a společností, které nejsou na takovou hrozbu adekvátně připraveny, vzhůru nohama. V roce 2018 se Varšavská univerzita stala obětí útoku ransomwaru, který zablokoval část dat univerzity. V důsledku tohoto incidentu musely být některé IT systémy vypnuty a přístup k datům byl dočasně omezen. Pokud jde o útoky ransomwaru v Polsku, nelze opomenout útok na KGHM, ke kterému došlo v roce 2021. Jako jeden z největších polských podniků se KGHM stal obětí kybernetických útoků zaměřených na blokování přístupu k provozním datům. V případě gigantů jako KGHM znamená zastavení výroby, i na krátkou dobu, obrovské finanční ztráty. To ukazuje, jak silný dopad mohou mít útoky ransomwaru na národní ekonomiky. Pro velké společnosti jako tato již ransomware není jen technickým problémem, ale vážnou ekonomickou hrozbou. Co stále překvapuje, je skutečnost, že navzdory rostoucímu povědomí o hrozbě mnoho institucí nezavádí vhodná ochranná opatření, čímž se stávají bezbranné vůči stále chytřejším kyberzločincům. V takovém světě není prostor pro chybu – každá organizace, bez ohledu na svou velikost, musí brát otázku ochrany proti ransomwaru vážně.

Podívejte se také na populární příspěvek na blogu Sapsan, který vysvětluje, o co jde v kybernetické bezpečnosti.